neděle 21. května 2017

Svět knihy 2017

Ahoj,
po nějaké době uvažování jsem se rozhodla podělit se i o své zážitky z letošního Světa knihy, přestože je podobných článků touhle dobou jako hub po dešti. Nedokázala jsem odolat a navíc mi je líto nezveřejnit některé vtipné fotky. :)


Po dlouhém uvažování jsem na Svět knihy vyrazila v sobotu. Přesvědčil mě program k výročí Harryho Pottera a také autogramiáda Kateřiny Tučkové, od které jsem si chtěla nechat podepsat Žítkovské bohyně. K tomu nakonec bohužel nedošlo, jelikož jsem si v pátek večer po usilovném hledání uvědomila, že jsem je nedávno půjčila babičce. Víkend už ale byl rozplánovaný a já se těšila na famfrpál, takže plán se nezměnil.


Trochu jsem se obávala dopravy, protože den před tím měly všechny vlaky do Prahy nejméně 120 minut zpoždění, ale nakonec se prý jednalo o spadlou trolej, kterou se podařilo do soboty opravit a já spolu s kamarádkou dorazila na výstaviště dokonce s časovou rezervou. Prohlédly jsme si visící knihy, které se v minulém týdnu objevily snad na každém bookstagramerském účtu ( není se čemu divit, je to fakt pěkný) a také stylové rozcestníky.











Můj oběd, nejspíš až příliš zblízka, pardon.

Následovala oslava výročí 20 let od vydání Harryho Pottera u Albatrosmedia. Neodolala jsem a vzala si sebou svou mrzimorskou šálu (později jsem ji shodila, v tom vedru se to nedalo) a nebyla jsem jediná, kdo si přinesl nějaký potterovský doplněk. Byl na to pěkný pohled.
Milá paní nám ukázala Instagraf, kam se mohly po celý den posílat fotky s hashtagem #ukazcoctes nebo #HarryPotter20let. Každá dvacátá byla výherní a vylezla zlatá. Kamarádce Nikče se povedlo jednu takovou získat, a tak si z nabízených knih vybrala tuším povídky k sérii Selekce.
Následně se pokřtilo se nové vydání bradavických učebnic a byli nám představeni lidé z Potterfanu, kteří měli na starost následující famfrpálový zápas. Ten se odehrával před budovou výstaviště na plácku jako stvořeném k takové hře. Musím říct, že se mi moc líbilo, jak to měli organizátoři vymyšlené, obruče i pravidla a tak dál. Navíc první "demo" zápas hrály postavy z Harryho Pottera proti ambasadorům nadace Pomozte dětem. Jednou dokonce camrál skončil kuřeti v pase za záchranným kruhem. Bohužel jsem to nestihla vyfotit.














Po prvním zápase jsme se s Nikčou vydaly zkoumat jednotlivé stánky. Stejně jako loni jsem nejvíce knih ulovila v levém křídle, ve kterém bylo, zvláště odpoledne, opravdu nedýchatelno. Nicméně, s tím se prostě asi musí počítat, když už se někdo vydá na tu sebevražednou misi jménem sobotní návštěva Světa knihy. Největší počet knih na jednom místě, celkem tři, jsem nakoupila v antikvariátu Fryč, v jehož stánku se vždycky ráda zastavím, pokud ho někde potkám. Tentokrát jsem si odtud odnesla životopis Agathy Christie, který si chci už dlouho přečíst (navíc v krásném a zachovalém vydání od Odeonu), jednu její detektivku a Továrnu na absolutno od Karla Čapka.


Poezie padla.


Už jsem se definitivně odnaučila hledat Austenovou mezi ženskými romány, to je očividně jiný vesmír.

Také jsem se stavila v Pasece pro druhou Hildu (tu první jsem koupila také na Světě knihy, loni), u stánku nakladatelství Host pro dvojku Jackabyho a Sběratele ztracených věcí. U Slovartu pro Harryho Pottera v angličtině (loni to byla trojka, letos jednička) a My ostatní tu prostě žijem. V Argu jsem využila výroční slevy a koupila si Už hořela, když jsem si do ní lehal a nakonec zašla dumat do Albatrosu, kterou z nově vydaných učebnic si mám odnést. Vyhrála Fantastická zvířata. Jednak proto, že sportům moc nerozumím a pak taky proto, že Mlok je moc fajn postava (je mi jasný, že tohle teď říkají všichni, ale vážně).
Celkem jsem tedy nakonec odvážela deset knih a ještě si doma uvědomila, že jsem se zapomněla zastavit v Jotě pro Povídky podivných. Ale co, už tak jsem se trochu styděla za to, kolik peněz jsem na výstavišti nechala.











Všechny mé úlovky. 

Trochu se omlouvám za některé fotografie, mám nový foťák a pořád se s ním sžívám. Občas to mám moc přeexponované, jindy zase zamračené a stále tak nějak neumím vyvážit krátký čas a jas, když svítí sluníčko. Navíc tomu vlastně pořádně ani nerozumím, takže se učím tak trochu stylem pokus - omyl. A s makrem mi to zatím taky moc nejde :D

Nicméně, celkově se mi Svět knihy moc líbil, nemám žádné výhrady krom typického "hodně lidí & málo vzduchu", ale tak to prostě je. Myslím, že by hodně pomohlo, kdyby se opravdu dostavělo to levé křídlo Veletržního paláce, ale kdoví jestli se toho vůbec někdy dočkáme. Moc se mi líbil ten větší výběr jídla a také přesun těchto stánků ven, kde bylo dost místa a trochu tam foukal vítr. Stánek malých nakladatelů jsme nakonec s Nikčou vůbec nestihly prolézt, ale snad tam bude i někdy jindy. Jsem ráda, že jsem jela, jelikož příští Svět knihy nejspíš vynechám kvůli maturitám a co se mnou bude dál, to je skutečně ve hvězdách. :)

Mějte se moc krásně,
Šárka Matty

P.S. Jak se líbil Svět knihy vám? Chodíte rádi do antikvariátů? Jak se teď máte? Máte rádi detektivky? A co životopisy? Líbí se vám nové obálky bradavických učebnic? :) 

2 komentáře:

  1. Jak se mi líbil svět knihy, to už víš. Tenhle report jsi napsala moc hezky, ty fotky by fakt byla škoda nezveřejnit. Trochu mě mrzí, že jsem ten famfrpál neviděla, ale co se dá dělat, zase jsem se nemusela mačkat mezi lidmi a nakonec bylo všechno skvělé.
    Nové obálky bradavických učebnic jsem si u slovartu prohlížela a moc se mi líbí, ale už mám doma ty staré, jednu navíc s věnováním od spolužačky, takže si nové pořizovat nebudu.

    Měj se krásně! :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Moc děkuji. :) To je pravda, možná že dostatek vzduchu byl nakonec víc.
      Já ty staré nikdy neměla ani nečetla, tak jsem dost nadšená, že třeba Zvířata vyšla s rozšířením a jste s tak pěknou obálce. :)

      Vymazat

Veškeré komentáře mi dělají obrovskou radost a snažím se na všechny odpovídat. :)