neděle 31. ledna 2016

Naslouchej dešti

S rukami v kapsách
proplouvá městem,
dopřává teplo
schouleným pěstem.


V kabátě tkaném 
cizími plány
nad ránem zdraví
letící vrány.

Na tváři hřeje
jen pousmání
skromné sny její,
ta zbožná přáni.

Vlasy jí skrápí
skleněnky z mraků,
před domem zdraví
na stromě straku.

Před domem stojí
ten posel milý,
s sebou si nese
v obálce víly.

A z domu vyšel
do deště chlapec
venku ho zdraví
maličký vrabec.

Potichu šeptal:
"Z ruky mi věšti."
A dívka řekla:
"Naslouchej dešti."

Teď ani nevím, jak to správně opatřit komentářem.
Každopádně se jedná můj první příspěvek do (S)nové výzvy od Vlasty a Iris, která je opravdu skvělá a já jsem ráda, že se jí můžu účastnit. Popravdě řečeno to bude nejspíš jediná věc, která mě dokáže přivést k nějakému uměleckému psaní a vám se tedy ke čtení dostane i něco trošku jiného než mé obvyklé plky. :)

Jednou z úžasností této výzvy je to, že formy můžete libovolně míchat s tématy a mezi tématy jsou zahrnuty i písně, obrázky a jeden citát. Myslím, že tohle mě přesvědčilo, abych se do výzvy pustila, protože na takovéto klasické umělecké psaní spíš nejsem. :)

Tato báseň je psaná vázaným veršem (nebo by alespoň měla být) a byla inspirována písní Listen to the rain od Enyi. Původně jsem ji chtěla psát přímo při poslechu této písně, ale moc mě rušil text, takže jsem to jejím poslechem spíš prokládala. Vy si ji také můžete pustit, pokud budete chtít. :)


P.S. Tu písničku jsem si zamilovala!
P.P.S. Vůbec nechápu, jak se do té básně nakonec dostalo tolik ptáků. Ale vy můžete dělat, jako že je to nějaká super umělecká metafora. :)

Mějte se krásně,
Matty. :)

Jak se vám líbí tahle písnička? A co ptáčci, jaké máte nejraději? A líbí se vám když prší? A nakonec - poslucháte někdy déšť? :)

7 komentářů:

  1. Je to skvělý! Jak to, že nebásníš častěji? Hřích!
    Pravda, ne všechno je úplně dokonalé, ale některé verše a rýmy mě fakt dostaly. A ti ptáci, říkala jsem si, jestli tam jsou z nějakého důvodu a trošku mě překvapilo, že nemají žádnou velkou roli. I když, to záleží na úhlu pohledu, ne?
    Takovou krásně deštivou básničku bych taky někdy chtěla napsat. Proč se to tu nedá ohodnotit hvězdičkami? :)

    Jsem samozřejmě ráda, že ses do výzvy zapojila! :)

    A to "naslouchej dešti" na závěr je fakt pěkné. :) Já déšť poslouchám ráda, ale zase to nesmí být moc dlouho. Někdy je to zajímavá hudba taky díky síle deště, která se pořád mění. :) Když do toho nefouká vítr a není mi zima, klidně v dešti stojím. :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji mnohokrát! :) No, já nevím, musím mít správnou náladu, nebo si ji aspoň vsugerovat. :)
      No, rozhodně se mám ještě co učit. :) Díky! No...těžko říct, původně to záměr vůbec nebyl, ale potom jsem vždycky narazila na místo, kam by nějaký ptáček dokonale pasoval a vlastně se mi to zalíbilo. :) Takže nevím, záměr osudu, možná? :D
      určitě ji někdy napíšeš! ;)

      Ještě jednou díky moc! :) Jsem ráda, že se ti můj výtvor líbí. Já při zvuku deště moc ráda usínám. A maluji. A čtu...vlastně dělám asi všechno radši, když prší. Miluji déšť. :)
      To rozhodně - padající kapky a jejich různorodost, měnící se síla, všechno. To je skoro jako symfonie. :)

      Vymazat
  2. Moc se mi to líbí. To k básním moc často nepíšu, ale tahle je vážně krásná a má atmosféru a poselství. Nemám k tomu co víc napsat, snad jen, že déšť mám ráda, obzvlášť ten letní. Moc se těším na tvé další příspěvky do výzvy.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji ti. Moc si toho vážím! :)
      Jak jsem psala už výš, já mám déšť moc ráda. Vlastně všeho druhu. Ale na tom letním je něco obzvlášť pěkného - asi, že se na něj většinou ve vedrech tak netrpělivě čeká. :)

      Vymazat
  3. Opravdu krásná básnička. :) já nebásním, protože... Asi ne to nemám to správné střevo... Ale tobě to jde úžasně. :)
    Tak se moc těším na další poezii. :))

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Díky moc! :)
      Já taky moc nebásním, musím mít tu správnou náladu no. :) Třeba by ti to taky šlo, kdybys byla v tom správném rozpoložení. ;)

      Vymazat
  4. Báseň je taková krásně magicko-realistická, působí na mě příjemně uklidňujícím dojmem :) já mám úplně nejradši sovy, asi úplně všechny, ale nejvíc ty malé roztomilé :D nad těmi se můžu rozplývat dvě hodiny.. Déšť mám taky moc ráda, snažím se ho vnímat a ne se před ním schovávat. Je něco krásného na tom zmoknout do morku kosti, kdy už se pro tebe déšť stane úplně přirozený, protože pak nemá význam, jak dlouho bude ještě pršet a člověk se prochází v dešti a je tak nějak bezstarostný.. Mám vlastně docela ráda počasí, které ostatní škatulkují jako"hnusné": deštivo, zataženo..

    OdpovědětVymazat

Veškeré komentáře mi dělají obrovskou radost a snažím se na všechny odpovídat. :)