sobota 21. listopadu 2015

Střípky všedních dní I.

Ahoj,
vím, že jsem se odtud zase vzdálila na poměrně delší dobu, ale v posledních týdnech se toho děje tolik, že se divím, kde jsem vzala před deseti dny čas na napsání minulého článku. :)

Kromě toho, že s příchodem čtrvtletí byly ve škole třídní schůzky a psali jsme spoustu testů, jsme také zintenzivnili naši sborovou práci. Předevčírem - ve čtvrtek část našeho sboru, včetně mě, zpívala v divadle na jednom koncertu pro děti. Zpívali jsme hlavně pohádkové melodie a dokonce jsme byli svědky žádosti o ruku v přímém přenosu přímo na jevišti. :) Ovšem i nebýt toho to byl večer opravdu kouzelný a já si to moc užila. :)


Abychom se na tento koncert připravili, minulé pondělí jsme měli celý den sborové soustředění - místo školy. Celý den jsme byli v učebně hudební výchovy a zpívali. Miluju to. Kdyby bylo po mém, mohla bych takhle trávit každý den. Akorát bych asi brzo nemohla mluvit. :D


V úterý byl svátek a já ho téměř celý prolenošila. S rodiči jsme koukali na pohádky, zatímco jsem si pletla šálu a s mamkou jsme pekly marmeládové rohlíčky. Ve středu jsme o obědové pauze zase zpívali a po škole jsme nám s kamarádkou vytvořily ve vestibulu v prvním patře sborovou nástěnku. Poté měla následovat generálka onoho koncertu, ale protože jsme měly ještě hodinu volna a bály jsme se, aby nás ve škole někdo omylem nezamkl, zašly jsme do Kašpárkovy kavárny v rohlíku, kam jsem se vždycky chtěla podívat, ale nikdy jsem neměla možnost. Je odtamtud bezva výhled na Labe, železnici a naši Práchovnu. :)


Ve čtvrtek byly třídní schůzky, které se opět ukázaly být naprosto zbytečné, protože náš třídní jako obvykle neměl našim rodičům co říct. Já odpoledne trávila nákupy s kamarádkou a pak už zmiňovaným koncertem.

V pátek jsem byla s Aničkou v kině na poslední části Hunger Games. Překonala jsem svůj strach a jela jsem večer za tmy úplně sama prázdným autobusem a potom z toho měla hroznou radost. Taky celý večer pršelo, a tak jsem zase mohla vytáhnout můj oblíbený červený deštník. A kino bylo vyprodané a vypadalo jako přehlídka lidí z naší školy. :)
Ovšem, co se týče filmu, tak to byla mnohem větší lekačka, než bych čekala a mnohem méně hrál na city (i když, i tak jsem brečela, dvakrát). Jinak bych to, krom podivně zpracovaného epilogu, zařadila na úroveň první části posledního dílu - tedy skvělé. Tvůrci se celkem poctivě drželi knižní předlohy a mně docela mrzí, že už to všechno skončilo. :)


Taky už se (ať chcete nebo ne) blíží Vánoce a já se neskutečně těším na dvacátého devátého listopadu, kdy se sborem zpíváme na rozsvěcení vánočního stromku a pro mě to znamená oficiální začátek Vánoc. :) Dokonce budeme mít lucerničky a všichni stejné šály. Pro jednou si opravdu připadám, že někam patřím. :)
Potom si do třídy postavíme stromek a pověsíme nad tabuli vánoční světýlka, co jsem nám loni koupila. Nastavíme je tak, aby zběsile blikala a my se mohli soustředit na ně, místo na výuku. Aspoň doufám. :D

Dočetla jsem Eleanor & Park v angličtině, za což jsem na sebe hrdá, i když to není psané nějak zvlášť těžkou angličtinou. A přijde mi, že se tenhle příběh krásně hodí do tohohle období.
Je to skvělá kniha - takhle nějak si já představuju lásku. Nečekanou, opatrnou a hlubokou. Asi přeci jen nakonec budu romantička.
Teď momentálně mám rozečtenou Annu Kareninu. Vrátila jsem se k ní asi po dvou měsících a ráda bych ji tentokrát celou dočetla. Zatím se mi to dost líbí. Jenom ty dvacetistránkové popisy sekání luk jsou trochu nudnější, ale hádám, že to k tomu prostě patří. :)


Předevčírem mi taky přišly knížky, za poukaz, který jsem vyhrála v instagramové soutěži internetového e-shopu Dobré knihy. Vybrala jsem si Rozum a cit v angličtině (protože už jsem viděla film, takže v nejhorším se budu orientovat podle něj) a Emmu v češtině. nedávno jsem totiž viděla film Láska podle předlohy (Jane Austen Book club) a dostala jsem hroznou chuť přečíst si od Jane Austen něco dalšího, než jen Pýchu a předsudek. Mimochodem, ten film je krásný. Trochu praštěný, ale moc hezký.

zdroj

Myslím, že by to pro dnešek zase na chvilku stačilo a v bližší době, až toho nebude tolik, se snad dočkáte plnohodnotnějšího článku. ;) Teď mě tak napadlo, že tyhle moje Střípky všedních dní tak trochu připomínají (Ne)malé radosti, které píše Vysvobozená. :) Pro mě za mě, klidně to tak vlastně můžete brát. Chtěla jsem se podělit o to, co se tady u mě teď zrovna děje. :)



Mějte se krásně a ještě líp
a nebojte, i špatná období netrvají věčně. ;)
Matty :)

A co vy? Jak se teď máte? Těšíte se už na Vánoce? Zpíváte si koledy (myslím nejen před Vánoci)? Co teď čtete? Viděli jste posední část Hunger Games? Co na to říkáte? A nebo Jane Austen Book club? Umíte plést? A jaká byla vaše oblíbená pohádka, když jste byli malí? 
Však to znáte, mám milion otázek. ;) 

2 komentáře:

  1. Ha, měla bych si během čtení tvých článků dělat poznámky, protože vždycky, když jsem na konci, zapomenu, co všechno jsem chtěla napsat. :D Ještě že jsou tu ty otázky. :D
    Na Vánoce se docela těším, už mám nějaké dárky a zbytek taky dořeším, v pohodě. :) Jé, taky budeme 29.11. zpívat, s dětmi z vesnické školky na rozsvěcení stromku. Nachomýtla jsem se k tomu díky Bětušce a i když neumím zpívat, baví mě to. :D A koledy úplně miluju, všechny. Hrát, zpívat, tancovat na ně. :D
    Druhou část Hunger Games jsem neviděla a asi na to do kina ani nepůjdu. Ale spolusedící už na tom byla, taky brečela. Myslím, že uhodnu, kdys brečela ty - Finnick a Prim? Napiš, jestli se pletu. :D
    Jane Austen Book Club neznám a plést neumím. Měla bych obojí asi napravit. :D
    Má oblíbená pohádka... no, u prarodičů jsem měla takovou kazetu, kde byly Jeníček a Mařenka, Tři oříšky pro Popelku, Obušku z pytle ven, Princezna se zlatou hvězdou na čele a Pyšná princezna, tuším. To jsem měla fakt ráda. :-)

    Měj se krásně a užívej si předvánoční čas. :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. :D Nejsi první, kdo mi to říká. :D Ale já to tak mám taky, vždycky toho mám tolik co říct a na konci to všechno zapomenu. :) No co, aspoň, že ty otázky fungují. :D
      Jé, tak to je hezké! Každý umí zpívat! Navíc jde hlavně o tu atmosféru a tak, žejo. ;) Já taky! Koledy jsou nejlepší. :)
      Uhodlas. ;) I když u Finnicka mnohem víc, u Prim mě dojímá spíš hlavně Katnissina reakce. :( Ale prostě Finnick! Jak Suzanne mohla?! :( :D
      Rozhodně to stojí za zkoušku! ;)
      Jé, to jsou takové ty klasické, to se mi líbí. :) My s tátou zbožňujeme Princeznu se zlatou hvězdou na čele. :)
      Taky, taky! Měj se moc hezky! :) A děkuju za komentář!

      Vymazat

Veškeré komentáře mi dělají obrovskou radost a snažím se na všechny odpovídat. :)