pátek 26. června 2015

A co bylo dál?

Ahojte,
školní rok už zase končí a přesto, že právě teď se před námi rozprostírá ohromná spousta možností, jak naložit s prázdninami, já vzdychám nad tím, že nemám, co dělat.
Ostatně jako každý červen. (Moje kamarádky jsou ze mě zcela jistě na nervy. :))
Ale stejně - prázdniny se nevyhnutelně blíží a to znamená spoustu věcí.

Třeba vysvědčení. Já si rozhodně nemám na co stěžovat, protože se mi nějakým zázrakem povedlo nedostat dvojku vůbec z ničeho. Ale přijde mi to zvláštní. Protože když má člověk tzv. "samý", je to nějakým zvláštním způsobem obyčejné a nereálné zároveň. Možná proto, že na základce jsme měli samé jedničky skoro všichni, takže z toho ve mně asi přetrval ten pocit obyčejnosti a rutiny.
Jenže na druhou stranu, když někde řeknu, že budu mít samé jedničky, hodně lidí reaguje způsobem "áha, taky ty jsi jedna z těch chytrých, od tebe ani nic jinýho nečekáme". A to mi přijde fakt vtipný, protože já nejsem jedna z těch chytrých a taky nemívám jedničky pořád, žejo. Navíc, měřit chytrost vysvědčením je jedna velká kravina. Nedá se porovnávat vysvědčení mezi dvěma různými třídami, protože hrozně moc záleží na učitelích, kteří látku vykládají a i na jejich způsobu známkování. (Třeba my jsme na tom v tomhle ohledu docela slušně, řekla bych.) A nebo taky třeba na (nejen) časové vytíženosti studenta a spoustě dalších faktorech.
Takže jo, mám samý, ale neznamená to, že jsem chytrá. :D

Konec školního roku s sebou obvykle také přináší povinnost zahrát si na klavírním večírku, při
příležitosti předávání vysvědčení u mého pana učitele v ZUŠ. Tohle jsem si odbyla právě dneska a musím říct, že jsem si dokonale připomněla, proč nesnáším hraní na veřejnosti. A je úplně jedno, jestli před britskou královnou nebo jenom před několika rodiči, co se přišli podívat na své ratolesti.
Zatímco jsem si v hlavě neustále opakovala, jak začínají a končí dvě moje sólové skladby, doprovod k písni, kterou zpívala moje kamarádka, jsem odsunula neznámo kam s tím, že je to lehké a prostě to nějak dopadne. Tohle očividně nebyla efektivní taktika, protože jsem skončila za klavírem s hlavou v dlaních, neschopná si vzpomenout, jak začíná předehra onoho doprovodu. Nemluvě o tom, že jsem měla před sebou noty, které mi v té chvíli ale vůbec nedávaly smysl. A to se na koncertě, kde jste nejstarší a máte jít příkladem, zrovna moc nehodí.
Nakonec jsem to, po několika velice krušných chvílích vydolovala ze zaprášených koutů mysli a přinutila prsty, aby dělaly jakž takž to, co jsem chtěla a dál už jsem naštěstí jela bez zastavení. Myslím, že většině lidí v sále mě bylo spíš líto, takže tleskali dokonce i mezi dvěma mými sóly, což vážně nebylo třeba. :D

No,co, alespoň jsem měla dobrou výmluvu, proč si koupit zmrzlinu (= na léčbu psychického traumatu). :)

Taky poslední dobou hrozně rychle usínám. Nevím, jestli jsem prostě jenom unavená z celého školního roku, nebo ještě pořád dospávám noc z pondělí na úterý, protože to jsem ve výsledku spala asi čtyři hodiny a další den trajdala po Lidicích, Okoři (v dešti) a ještě po jednom muzeu hraček.
Každopádně už se mi asi třikrát za tenhle týden stalo, že jsem se ráno probudila s brýlemi na očích, mobilem ztraceným v peřinách a rozsvícenou lampičkou, protože jsem usnula při hledání předpovědi počasí nebo něčeho takového. :D

Jinak, co se týče mých plánů na příštích pár dnů a v některých věcech vlastně na celé léto, tak zítra jedu na Létopárty ku příležitosti konce školního roku k Aničce a v neděli máme takovou menší rodinnou oslavu s mým bráchou a jeho rodinou.
Taky bych docela ráda zkusila přemluvit mamku, aby se mnou jela v srpnu do Říma, abych si splnila aspoň jeden sen za to léto. :) A snad už si konečně dodám víc kuráže a zeptám se manžela mojí sestřenice, jestli by se pro mě náhodou nenašla na léto brigáda v obchůdku u kina, který provozuje. Prodávat popcorn a colu by nebylo vůbec špatný. :)
A kromě jiného bych se ještě ráda trochu věnovala Tohle není kniha tím exteriérovějším způsobem.

A když už jsem dneska pojala celý ten článek tímhle vykecávacím způsobem (doufám, že teď zase dá dušička na chvíli pokoj, pak už by o nebavilo číst ani mě :D), ráda bych se vás zeptala, jestli byste měli zájem o nějaký článek o mně. Mě, narcistu, totiž takové články celkem dost baví psát a nějakou stránku konkrétně o mě tady vlastně ani nemám, ale na druhou stranu si uvědomuji, že vlastně celý blog je mým odrazem, a že se promítám do každého článku, recenze, všeho. :)
A tak se ptám vás. Líbil by se vám nějaký takový článek? Nevím tedy, jestli bych dala dohromady 50 faktů o mně, ale podobných tagů po internetu koluje určitě spousta. :)

Jak jste na tom s vysvědčením letos vy? Stalo se vám někdy něco podobného, jako mně na koncertě? A máte volné léto jako já, nebo naopak úplně nabité událostmi? Co budete o prázdninách dělat? Rozhodně nepohrdnu tipem na nějakou akci! ;) 
Jo a jak se vám poslední dobou spí? 
(Nerada bych vás zahltila, ale vážně mě to všechno zajímá. ;))


Myslím, že pro dnešek bylo slov až až, takže na závěr posílám dvě písničky a přeji krásné vysvědčení, spokojenou náladu a nezapomenutelné prázdniny! ;)
Matty. :)



4 komentáře:

  1. Já po samých jedničkách sice vždycky toužila, ale na gymplu se mi nikdy nepovedlo vyhnout se dvojce z matiky, chemie nebo biologie, tak už jsem to vzdala a stačí mi vyznamenání. Koneckonců, ty vědomosti jsou opravdu asi přednější. :)
    Nemám ráda, stejně jako ty, hraní na veřejnosti. Takovýhle závěrečný koncert v hudebce jsem taky měla, bylo to hrozné a jako obvykle jsem to pokazila. :D
    Co se plánů na léto týče, většinu prázdnin strávím doma. Chci se věnovat svým věcem a odpočívat a tak, i když ráda cestuju, není to věc, co bych praktikovala pořád. :)

    Tak hezké léto. ;)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Hele, z dvojky z matiky, chemie nebo biologie si fakt nic nedělej. :) Dvojka je pořád dost dobrá známka a jak říkám, kdo ví, třeba bys u nás měla jedničku. ;) Fakt to záleží no. :)
      To mi povídej, já to zkazím prakticky pokaždé. :D
      Tak to i docela závidím, že jsi s tím spokojená. Já se doma většinou cítím hrozně opuštěná, ale to nejspíš proto, že jsem jedináček. :P Ale taky bych nemohla cestovat pořád. Doma je doma. :)
      Tobě taky! ;)

      Vymazat
  2. Jo, najdi si brigádu a pak už budeš vědět, co se zbývajícím časem, myslím, že si ho začneš fakt vážit :D se spaním to mám poslední dobou taky divné, jeden den vstanu v 5 kvůli práci a ten další spím třeba do 11.. To asi není úplně dobrý. Já jsem na klavír nějakou dobu hrála a byla jsem nervozní z každého koncertu a většinou nějakých pár not pokazila (a při zkoušce na konci roku skoro celou skladbu). Hold jsem nezdědila talent po babičce :D o prázdninách, doufám, pojedu pracovat na hory a pak bych chtěla co nejvíce času věnovat cestování a přátelům. :)
    www.cre-amy.blog.cz

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To se ti řekne - "Najdi si brigádu" :D Je fakt, že do toho asi nevkládám tolik úsilí, kolik bych měla, ale hledám! :D
      No, to asi prostě dospáváš předchozí den. :) Ale to se určitě srovná. ;)
      Mám to stejně. Hraju vlastně už...9 let?! Jé, to letí. :D No, ale pořád ještě jsem vyplašená z každého, byť malého koncertu. Můj pan učitel má ze mě už docela srandu. :D
      Jé, na hory. Tam o mám ráda (mnohem víc, než třeba u moře :)). Tak si to všechno pěkně užij! ;)

      Vymazat

Veškeré komentáře mi dělají obrovskou radost a snažím se na všechny odpovídat. :)