pátek 7. listopadu 2014

Iracionální článek o podzimu.

Ahoj,
prakticky od letošního jara se těším na podzim. Do podzimu jsem se zamilovala a vždycky asi budu mít pocit, že podzimní část roku a první školní pololetí je prostě doba, kdy se odehrává nejvíc věcí a zároveň doba, kterou si nejvíc užívám. V porovnání s podzimními měsíci je pro mě prostě zbytek roku příliš nudný, i když vím, že to tak ve skutečnosti není.


Bohužel, mám z toho neustále takový pocit, přesto, že moje alespoň trochu racionální já ví, že to není pravda. Ovšem vyjma léta - léto prostě není pro mě. Nemám ho ráda, nerada ho trávím sama (což se stává často) a nemám ráda ten pocit, že zbytečně mrhám časem, protože v létě nic nedělám. Protože nerada dělám věci sama. Začarovaný kruh. :/

Ale zpět k podzimu. Přesto, že podzim je pro mě jedna z nejkrásnějších věcí na světě (ale článek o tom psát nebudu, protože ho napsala už spousta jiných), mám občas trochu pocit, že v průběhu roku jenom odpočítávám dny, kdy už konečně skončí prázdniny a přijde to, na co se nejvíc těším, Pravý, nefalšovaný podzim.
Ale když se potom konečně objeví raní mlhy, ochladí se a stromy zežloutnou, mám najednou pocit, že celý život trávím jenom čekáním na podzim. A potom zjistím, že na podzim vlastně žiji stejně jako jindy, jenom s tím rozdílem, že je to na podzim.


Z nějakého důvodu prostě na podzim nemám pocit, že životem mrhám. Ano, možná nemám tak akční život, jako někteří jiní (zdravím, Adél ;)) a ano, hodně času trávím doma. Ale jsem s tím spokojená. Když je možnost, jedu na výlet, plánuji akce, jdu do kina. Letos mi k tomu ještě přibyly taneční.
Pořád je toho možná málo, ale snad přeci není důležité, abych jezdila každý den na nějakou akci, když se mi líbí žít si tak, jak žiji. Klidněji.
Jasně, chtělo by to pár kosmetických úprav, jako třeba začít sportovat, dělat věci do školy včas a podobně, ale na tom pracuji. ;)

Takže proč bych si nemohla připadat tak, jak si připadám teď, i na jaře, a v zimě? Proč mám v hlavě ten zvláštní kód, že klidný život je povolený jenom na podzim?
Chtěla bych to aspoň trochu změnit. Chci vidět v padajícím sněhu, v kvetoucích bledulích i (s trochou snahy) v bezmračné obloze stejnou krásu, jako vidím ve žloutnoucí trávě a červených jeřabinách.
Chci, aby se mi svět líbil (jsem skromná, co?).

Takže bych to viděla tak, že si dám jedno malé, ale celkem důležité předsevzetí. Odteď bych si chtěla začít užívat všechna roční období. Žádné výjimky.
A nepřipadat si divně, protože žiji, tak jak žiji.


Mimochodem, ano, vím, že tenhle článek nedává smysl a každý odstavec je prakticky o něčem jiném. Takže věřte, že jsem se vážně dlouho rozhodovala, jestli tohle vůbec chci publikovat. Ale nakonec jsem si řekla, že jsem prostě potřebovala něco si napsat. Něco jiného než konkrétní článek nebo recenzi. Tak mi to snad odpustíte. :)

Kdybyste měli nějakou racionálnější (nebo klidně i iracionální) poznámku, otázku, nebo mi prostě jenom chtěli něco říct, komentáře jsou vám, jako vždycky, k dispozici. :)

Mějte se moc krásně,
užívejte si život a podzim (a taky před-předvánoční období, falalala la lala la la). ;)
Matty. :)

4 komentáře:

  1. Já Ti nefalšovaně závidím ten kaštan! :D Protože já letos našla snad jen jeden a ke všemu spíš omylem. :/ Jako dítě jsem měla místečka, kde "kakany" rostly a kam jsem na ně chodila. Smetanovy sady sice krášlí kaštany, ale vzhledem k tomu, že je to frekventované místo trpím pocitem, že už tam nic být nemůže (a podívat se nejdu, že, trubina).

    Možná se cítíš dobře jelikož podzim je svým způsobem takový odpočinek, očista. Člověk se (nebo by měl, příroda to tak dělá) trochu zklidní, zpomalí, existuje,... Aspoň já to tak mám. Takový příjemný "útlum" u něhož mám pocit, že to tak má být. :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. S tím podzimem máš asi pravdu. :) Nojo. :)
      A jinak, přímo v našem mini-městečku mám pár míst, kde krásné kaštany rostou. :) Byla jsem je letos sbírat na podzimní věnec a našla jsem tam právě i takovéhle krásné polootevřené. :)
      A doteď mi leží na stole, chceš nějaké poslat? :D
      Ale je pravda, že letos nám kvůli výstavbě jakési stezky kolem Labe, půlku lesa uzavřeli, takže jsem taky měla poněkud omezené možnosti. :/
      Potom ale, ještě v Kolíně, se dá jít do Borků a tam je taky spousta kaštanů, takže krása.
      A málem bych zapomněla - jeden obrovský nádherna kaštan nám roste před školou uprostřed dlaždic. :D

      Vymazat
  2. To je náhodou opravdu ušlechtilé a rozvíjející předsevzetí. Naučit se radovat z toho, co máme, užívat si celý rok, ne jen jednu jeho část. Podzim mám taky moc ráda, ale možná mnohem radši mám něco na pomezí jara a léta - květen. :) A přitom jsem lednová. :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji. :)
      Já hlavně prostě nemám ráda léto, ale snažím se to trochu zlepšovat. :)
      Nevím, proč zrovna podzim mi přijde tak strašně moc zajímavý. :D

      Vymazat

Veškeré komentáře mi dělají obrovskou radost a snažím se na všechny odpovídat. :)