pátek 1. srpna 2014

Recenze: Panika - Lauren Oliver

Anotace: Panika začala jako spousta věcí v Carpu, nudném malém městečku uprostřed ničeho – protože bylo léto a nebylo co dělat. O co v téhle hře jde? Je to prosté. Nemít strach.
Heather nejdřív ani nenapadlo, že by se do Paniky pouštěla. Nikdy by si nepomyslela, že je nebojácná a že by chtěla vyčnívat. Ale pak zjistí, že je tu něco a někdo, pro koho stojí za to bojovat, a je statečnější než kdy dřív. V sázce je příliš mnoho, ovšem výhra stojí za to, tolik peněz by jí umožnilo navždy opustit nenáviděné město a nechat starou Heather za sebou, pohřbenou v prachu.
Dodge se Paniky nikdy nebál, právě naopak. Pohání ho jeho tajemství, díky němu hladce prochází každým dalším kolem a je si sám sebou jistý. Ví, že vyhraje. Ale netuší, že není sám, kdo má tajemství. Všichni mají nějaký důvod proč hrát.
Heather a Dodgovi přinese hra nová spojenectví, překvapivá zjištění a možná i nějakou tu první lásku – a vědomí, že někdy nejvíc potřebujeme právě to, čeho se k smrti obáváme
.
Originální název: Panic
Nakladatelství: CooBoo
Počet stran: 309 stran

Jak jsem se ke knize dostala:
Paniku jsem původně ani neměla v plánu číst, přesto, že se mi od začátku líbil námět. Pořád jsem si říkala, že mám prostě doma moc jiných knih. Ale potom Paniku přečetla kamarádka a byla nadšená. A potom jsem měla narozeniny a potřebovala knížku, abych měla na albatrosmedia.cz poštovné zdarma :D.
No a když přišla, okamžitě jsem se zamilovala do obálky a vůbec celkového grafického zpracování :).

Něco málo o ději:
Panika je hra, která už několik let ovládá léto v Carpu, malém městečku. Zúčastit se každý rok mohou pouze maturanti. V průběhu celých prázdnin plní úkoly, které jsou nebezpečné, často nezákonné a sleduje je celé město.
Heather vlastně ani původně nechtěla hrát. Celé ty roky, co Paniku sledovala, si myslela, že je to jenom bláznivý a nebezpečný způsob, jak se v létě zabavit. Jenže zlomené srdce a žárlivost jsou jako opilost. Nikdy nevíte, co pod jejich vlivem uděláte. A tak Heather skočí...V průběhu hry však zjišťuje, že to, co začalo jako rozmar ze zlomeného srdce se změnilo na opravdovou honbu za výhrou. Díky ní by totiž ona i její sestra mohly konečně žít bez stínu jejich opilecké matky.
Zato Dodge si je svou účastí ve hře naprosto jistý. Už roky to má celé naplánované do posledního detailu. A součástí jeho plánu je také výhra. Protože bez ní už nic nemá smysl. A stejně jako u Heather v jeho odhodlání hraje roli rodina.
Panika je hra, která vyvolává strach, zášť a jak jinak - paniku. Ale také s sebou přináší nová spojenectví, posiluje stará přátelství a objevuje lásku a důvěru.
A nebo naopak všechno zničí?

Moje první dojmy z knihy:
Paniku jsem četla těsně po Poslouchej! a měla jsem chuť na něco akčního, tajemného a mrazivého. Ze začátku jsem nevěděla, jestli tohle všechno knížka splní, ale i tak jsem neměla problém se do ní začíst.
Vzhledem k tomu, že je vyprávěná ze dvou rozdílných pohledů, trochu jsem se bála, aby mi to nerušilo komplexnost příběhu, protože od Lauren Oliver jsem četla i Pandemonium, které je vyprávěné ve dvou časových rovinách, což mi trochu nesedlo. Není to to samé, ale stejně jsem se trochu bála.
Naštěstí nakonec se ukázalo, že nebylo čeho. Pohledy obou hlavních hrdinů se krásně doplňovaly a jak už to tak bývá, napětí na koncích kapitol mě nenechalo knihu odložit. :)
Zároveň za jeden z největších kladů téhle knížky považuji to, že dva vypravěči, dva hráči a na začátku sobě neznámí lidé SPOILER >>neskončí spolu.<<

Moje konečné dojmy z knihy:
Můj konečný pohled na knížku utváří hlavně charaktery postav. Heather byla skvělá tím, že byla normální a nijak dokonalá. A osobně mi byla sympatická taky tím, že měří asi 180 cm (nebo možná okolo 175, nejsem si přesně jistá, byla prostě vysoká...). Konečně nějaká hrdinka normální velikosti... :D Dodge byl tak trochu zvláštní. Na jednu stranu chápu jeho odhodlání pomstít sestru, ale jeho posedlost Nat (Heatheřina kamarádka) byla trochu až komická. :D A když jsem u toho, zajímavá byla vcelku i Nat - dívka, která se bojí skoro všeho, a přesto má odvahu se přihlásit do Paniky. A poslední postavou ze základní čtveřice je Bishop, kamarád Heather a Nat, kterého jsem si zamilovala hned na začátku.
Takhle možná postavy vypadají trochu obyčejně, věřte ale, že každá má své tajemství...

Abych to nějak shrnula, Panika je rozhodně knížka, kterou nebudete moct přestat číst. Knížka, u které se vám bude tajit dech, až budou hrdinové plnit úkoly. A také je to knížka plná zvratů.
Na konci jsem se skoro musela smát, jak Lauren Oliver dokázala ještě jednou, naposled zamíchat osudy všech postav. :)
Jediné, co bych Panice vytkla je to, že po přečtení jsem z ní měla hodně prchavý dojem. Možná to bylo tím, že jsem ji četla celou víceméně najednou, ale aspoň mám dobrý důvod si ji někdy přečíst ještě jednou, což určitě udělám.
Panika za to stojí. :)

Moje hodnocení:
9/10

Matty :).

4 komentáře:

  1. pekna recenze. panika mi prisla cca pred tydnem, tak se na ni brzo vrhnu a ted kdyz o ni tak pekne mluvis se na ni tesim o to vic :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji, určitě si ji přečti ;) Jsem ráda, že jsem tě trochu navnadila :D

      Vymazat
  2. Tuto knihu jsem hodně vídala, ale nikdy jsem ji nebrala moc vážně, vlastně jsem ani nevěděla o čem má být. Po přečtení Tvé recenze uznávám, že to byla chyba a asi si ji velice brzo pořídím :) Děkuji za inspiraci.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Vážně? Jé, to jsem ráda, děkuji ti za komentář, určitě si Paniku přečti ;)! Není vůbec zač :).

      Vymazat

Veškeré komentáře mi dělají obrovskou radost a snažím se na všechny odpovídat. :)