pátek 30. května 2014

Recenze: Michael Scott - Alchymista (Tajemství nesmrtelného Nikolase Flamela)

Anotace: Nikolas Flamel žil ve 14. století ve Francii a říká se, že objevil tajemství věčného života. Když zemřel, byla jeho hrobka nalezena údajně prázdná. Možná že nalezl recept na elixír života v knize starodávných kouzel a stále žije. Během let se stal ochráncem a strážcem knihy mága Abrhama, která mu nejen propůjčila dlouhověkost, ale také ho hmotně zabezpečila. S její pomocí je schopen vyrábět zlato z obyčejných kovů nebo drahokamy z obyčejných kamenů. Naneštěstí se kniha může stát v nepravých rukou tou nejmocnější zbraní proti lidstvu a celému světu. Přesně tak ji hodlá použít i Dr. John Dee, který knihu ukradne a jediní, kteří mohou zachránit katastrofě jsou dvojčata Josh a Sofie. Nevědí ještě, že o nich bylo rozhodnuto dlouho předtím, než se narodili. Oba totiž, jak bylo předpovězeno, mají moc rozhodnout závěrečnou bitvu dobra se zlem a zachránit nebo zničit řád světa.



Originální název: The Alchemist (The Secrets of the Immortal Nicholas Flamel)
Nakladatelství: Knižní klub
Počet stran: 400

Jak jsem se ke knize dostala:
V knihovně tuhle knížku vídám už snad od doby, co jsem tam začala chodit (dobře - kecám, tehdy ještě nebyla vydaná...), ale až do teď mě nějak míjela. Nakonec jsem se rozhoupala si ji přečíst, až když už mi ji doporučovalo vážně hodně přátel. A to i ti, od kterých bych to nečekala, nebo jsem je potkala poprvé v životě a náhodou jsme se začali bavit o knížkách :).


Něco málo o ději:
Příběh začíná, když Josh Newman ucítí mátu a zkažená vajíčka. Ještě o  něco zvláštněji bude tato věta znít, když dodám, že to bylo v knihkupectví. Už teď je nejspíš jasné, že to nebylo tak úplně obyčejné knihkupectví. Ovšem Josh a jeho sestra Sofie si to dříve mysleli.
Dvojčata Josh a Sofie Newmanovi byli normální bratr a sestra.V létě si Josh našel práci v knihkupectví, které vlastnil Nick Fleming s jeho ženou Perry, a jeho sestra v kavárně přes ulici. Čekalo je dokonalé léto.
Dokud do knihkupectví nevstoupili tři muži v dlouhých černých kabátech.
Poté se Josh zničehonic ocitá uprostřed střetu dvou více než půltisícilet starých alchymistů. Dozvídá se, že Nick Fleming je vlastně ve skutečnosti ten Nikolas Flamel a Perry je jeho žena Perenela.
Ti tři muži v černých kabátech byli vlastně golemové a onen druhý alchymista byl nechvalně známý doktor John Dee.
A také, že Nikolas je strážcem knihy mága Abraháma a právě tu mu při konfliktu v knihkupectví John Dee ukradl a zároveň unesl Perenelu. Právě kniha mága Abraháma byla důvodem Nicolasovy existence na tomto světě. V ní byla ukryta tajemství všech dob a mimojiné i  recept na elixír života.
Naštěstí stihl Josh z knihy vytrhnout dvě nejdůležitější stránky, a tak má svět snad ještě šanci na záchranu.
Zároveň si tím ale dvojčata zaplatila jízdenku do světa, kde se starobylé báje stávají skutečností.
A to bez šance na návrat.

" Je ti víc než dva tisíce let a za tu dobu jsi nenašla čas, aby ses naučila řídit auto?" neodbytně pokračovala Sofie, která to chtěla umět už od svých deseti let.
Scatty nervózně pokrčila rameny. "Chtěla jsem, ale měla jsem moc práce," vymlouvala se. 
"Je vám ale jasné, že bych neměl řídit bez instruktora?" řekl Josh, aniž od někoho očekával odpověď.
"Víte, je nám patnáct a půl, a oba umíme řídit," podotkla Sofie. "Teda, tak trochu," rychle dodala.
"A umíte jezdit na koni?" zeptal se Flamel, "nebo řídit kočár s koňmi nebo dostavník?" 
"No, to ne ale...," namítla Sofie, ale Scatty ji přerušila.
"A co řecký vozík tažený koněm a přitom vystřelit šíp nebo tasit meč? Nebo lítat na drakovi a přitom střílet prakem,"
"Nemám ponětí, jak to vypadá a snad to ani nechci vidět nebo o tom víc vědět,"odpověděla Sofie.
"Tak vidíte, vy znáte a umíte určité věci," řekl Nikolas, "zatímco my máme jiné, z určitého pohledu starší, ale také užitečné dovednosti." Po straně mrknul na Scatty a dodal: "I když popravdě řečeno, opravdu nevím, jestli se dnes ještě hodí umění jezdit na drakovi."

Alchymista, str. 78 (zestručněno)

Moje první dojmy z knihy:
Na začátku, asi jako u každé doporučené knížky, jsem se bála, že mě to nebude bavit. Že se do toho nebudu moct začíst a zase budu ten jediný exot, komu se ta knížka nelíbila. A bála jsem se, že mi nesedne téma, protože díky mytologii mi to připomínalo Percyho a toho já jsem nebyla schopná dočíst. (Áno, ukamenujte mě :D ).
Naštěstí Alchymista nezklamal.
Už od začátku byla knížka vyprávěná poutavě z pohledu vypravěče a je víceméně nabitá akcí. Taky se mi líbilo, že i přes občasné docela obsáhlé popisy okolního prostředí mě knížka nepřestávala bavit a dozvěděla jsem se z ní spoustu nových věcí. Ať už z historie nebo jiných oborů :).
A pravděpodobně jsem ani nebyla sama. Když jsem si totiž na Ringoturnaji (což je, podotýkám, křesťanská akce) sedla do trávy a začala číst kamarádkám nahlas, bavilo je to tak, že jsem četla až víceméně do ochraptění :D.

"Až přijdou dva, co jsou jeden a jeden, který je vším, a až se slunce a měsíc spojí."

Moje konečné dojmy z knihy: 
Po dočtení Alchymisty jsem si uvědomila, že pro mě byly velkým kladem také postavy. V celé knížce snad není jediná postava, který by nebyla něčím zajímavá. O Nikolasovi a Perenele ani nemluvím, zvláště Perenelu jsem si oblíbila. Stejně tak Josh a Sofie - moc se mi líbil jejich vztah, jakožto bratra a sestry. Navzájem si věřili, když už si nebyli jistí, jestli jim zbývá vůbec někdo, komu mohou věřit a navzájem by za sebe dali život :).
Ale to je jenom zlomek - z těch kladných postav je úžasná i Scathach - upírská tísiciletá bojovnice ( ačkoli netuším, jak mám číst to jméno :D ), nebo čarodějka z Endoru.
A už dlouho jsem nečetla knížku, kde bych byla tak moc nadšená i ze záporných postav. John Dee byl samozřejmost (koho by to zajímalo, tak postava doktora Johna Dee se objevila i  knížce Černá labuť vzlétá, i když tam spíš jako "největší záporák někde hodně daleko v pozadí děje"). Ale dost se mi líbila i Morrigana, nebo Bastet.

"Ty jsi zhubla, určitě pořádně nejíš."
"Babi, vypadám úplně stejně posledních dva a půl tisíce let."
"Takže říkáš, že začínám být slepá, co?" zaptala se babička a pak vyprskla smíchy. "No tak, obejmi svou babičku po tak dlouhé době."
Scathach objala opratrně Doru a políbila ji na tvář. "Ráda tě zase vidím, babi. Vypadáš moc dobře."
"Vypadám staře. Že vypadám staře?"
"Nevypadáš, babi. Ani o den starší než deset tisíc let," usmála se Scatty.
Čarodějka štípla Scatty do tváře a dodala: "Poslední člověk, který si ze mě dělal takhle srandu, byl úředník z finančního úřadu. Proměnila jsem ho v těžítko. Myslím, že tu ještě někde je."

Alchymista, str. 318
Moje hodnocení:
Celkově se mi Alchymista vážně hodně líbil, ale nejvyšší hodnocení si nechávám na další díly - jenom doufám, že mi oblíbené postavy nebudou díl od dílu umírat :).

9/10
Matty :).

Žádné komentáře:

Okomentovat

Veškeré komentáře mi dělají obrovskou radost a snažím se na všechny odpovídat. :)