úterý 18. března 2014

Recenze: Svůdné zlo - Wendy Higgins

Anotace: Anna, šestnáctiletá středoškolačka z maloměsta v americké Georgii, má podobné starosti jako většina dívek jejího věku: příliš drobnou postavu, příliš starostlivou adoptivní matkou nebo to, že jako vzorná studentka a horlivá abstinentka není mezi spolužáky moc oblíbená. Má ale i starosti, se kterými se nikomu nesvěřuje. Například vnímá aury lidí, není nikdy nemocná, vidí a slyší na neobvykle velké vzdálenosti...
Teprve když se na rockovém koncertě v klubu seznámí s atraktivním mladým bubeníkem Kaidanem, začíná krůček za krůčkem objevovat pravdu o sobě a o svém původu, ale i o světě skrytém před zraky obyčejných smrtelníků. O existenci rasy nefilů – potomků lidí a padlých andělů, do níž Anna i Kaidan patří. Bytostí s nadpřirozenými schopnostmi, které mají pod hrozbou trestu smrti od svých démonických otců nařízeno šířit mezi lidmi sedm smrtelných hříchů. Jak vzorně vychovanou a úzkostlivě slušnou Annu promění sblížení s otcem? A dokáže láska ke Kaidanovi něco změnit na jeho nezvratné příslušnosti ke straně Zla?


Originální název: Sweet evil
Nakladatelství: CooBoo
Počet stran: 416
Série: The sweet trilogy, 1

Jak jsem se ke knize dostala: 
Svůdné zlo jsem si přála k Vánocům, protože:    
  1. Bylo vydáno v CooBoo (a tam až na Wiccu vydávají moc fajn knížky :). 
  2. Jsem na něj četla pár recenzí a všechny byly celkem kladné.
  3. Se mi moc líbí ta obálka a vůbec celé vydání i s druhem písma :).
Něco málo o ději: 

Když Anna poprvé v klubu spatří bubeníka místní kapely - Kaidana, hned pozná, že je na něm něco jiného.
A to je, co říct, protože Anna sama je ve spoustě ohledů jiná. Například vidí aury. Nebo slyší na velké vzdálenosti. A všechna zranění se jí hojí nepřirozeně rychle. Jo, a taky si pamatuje své vlastní narození. 
S tím se Anna vypořádává celý svůj život. 
Jenže Kaidan vlastně vůbec nemá auru. Pouze mu z hrudníku vyzařuje jakési světlo. A vypadá to, že o Anně ví mnohem víc, než ona sama. Díky němu se Anna dozvídá, že je polovičním potomkem démona - je nefil a Kaidan je to samé. Jenže Kaidan je potomkem démona a člověka, stejně jako ostatní nefové, kdežto Anna je dítě, které vzniklo ze zakázané lásky - je dítě démona a anděla. 
A tím se stává výjimečnou mezi výjimečnými. 
A také se díky Kaidanovi dostává do světa ostatních nefů, kteří mají v popisu práce navádět ostatní lidi k různým hříchům. Což naprosto nevinnou Annu docela děsí. 
Jenže to v ní také vyvolává zvědavost, a tak souhlasí s cestou za poznáním, nehledě na to, že řídit bude syn démona smilstva. Totiž naprosto odzbrojující Kaidan. 

Moje první dojmy z knihy: 
Musím říct, že začátek byl sice zajímavý, ale scéna kde Anna potká Kaidana mi přišla jako z příručky „Jak napsat hodně klišoidní začátek pro pokročilé“. Možná až na ten planoucí hrudník. Taky zápletka byla ze začátku naprosto průhledná – hrdinka, která neví, co vlastně je, nějaký kluk, který je to samé, co ona a díky němu to ona zjistí. A potom se učí, jak správně být tím, co zjistila, že je.

Světlým bodem tu ale byla Annina matka, která (díkybohu) o všem věděla, takže nenastalo žádné sáhodlouhé skrývání před rodiči a dělání z toho velkou vědu. A když pominu ten začátek, byla to vážně zábava a já se nemusela do čtení vůbec nutit. Spíš naopak :).

V průběhu knihy se potom děj mění na takový paranormální roadtrip s vyšším posláním a malým překvapením na závěr (ale nečekejte zase něco naprosto dokonale nepředvídatelného).  

Postavy: 
Anna je vcelku pro mě přijatelná hrdinka. Sice mě na trochu často štvala ta cudnost a nevinnost, protože to trochu zavánělo hloupostí, ale zase mě bavilo jakým způsobem byla nevinná. Zkrátka to většinou nevypadalo, že to hraje. I když žádná hodně z řady vybočující hrdinka to není. (A prosím vás, to nikdo nedokáže vymyslet nějakou hrdinku, co by měla víc než 165 centimetrů?!? Jak se mám proboha se svýma 175 centimetry do těch hrdinek vcítit?!)

Kaidan, no, tak za prvé - co je to za jméno?! :D, já nevím, ale vážně mě nenapadá jiná výslovnost toho jména, než jako „Kajdan“ , popřípadě ještě lepší „Kajdán“ a díky tomu jsem měla co dělat, abych
nevybuchla smíchy pokaždé, když se „Kajdán“ objeví v knize :D.
Ale jinak to byl takový ten prototyp hrdiny „bad-boye“, kterého hlavní hrdinka v průběhu knihy změní. Ale Kaidan se naštěstí moc změnit nedal :). A musím dodat, že se mi fakt líbil, bad-boyové jako hlavní hrdinové jsou bezva :3 :D (jenom se to občas zkazí tím, že na konci už to vůbec není bad-boy, ale spíš ufňukánek :D :/ -  ale jak jsem psala -  tomu se naštěstí Kaidan dokázal vyhnout :3). 

Další hodně zajímavou postavou byl Annin otec, který měl vážně poutavý životní příběh a dokázal dělat správná rozhodnutí a riskovat, i když byl technicky na temné straně (což jsem měla v poznámkách, co si občas dělám při čtení, zapsané jako „Konec nevinných tatínků“ :D).

(Obálka druhého dílu)
Moje konečné dojmy z knihy: 
Konec samotné knížky je vyvrcholení děje (co jiného by to mělo být, že?) a musím se přiznat, že já si konce nějak neumím užít, protože jsem tak napnutá, že chci co nejdřív otočit stránku a potom čtu strašně rychle a moc si z toho nepamatuji. A taky většinou nemám ráda otevřené konce, protože když mě někdo nějakou nešťastnou náhodou nechá domyslet si konec, většinou jsem schopná vymyslet všem nějakou tragickou smrt. Což mě jako zastánkyni happyendů příliš nevyhovuje :D. 
A abych se vrátila k závěru Svůdného zla – konec je zde otevřený, ale tak nějak zvláštně otevřený, že mi toz nějakého důvodu tolik nevadí :). 

A až po dočtení jsem si uvědomila, jak moc je do knížky zakomponované křesťanství. Vlastně je na něm založená celá podstata děje, takže jsem to při čtení přijala tak, že to do té knihy prostě patří. Ale i když děj knihy vyznívá spíš jako paranormální romance, přišlo mi to po dočtení díky založení na reálných faktech (no, reálných – záleží na tom, jak berete křesťanství :D) takové víc uvěřitelné. 
(P.S.: Sama věřící nejsem, ale mám tři kamarádky křesťanky, takže je možné, že můj názor vyznívá trochu zvláštně.)

Moje hodnocení knihy: 
Několikrát jsem přemýšlela, kolik bodů mám Svůdnému zlu dát, protože přesto, že začátek zápletky byl vážně dost okoukaný, mě knížka donutila přemýšlet. Měla jsem ji dlouho v hlavě a ještě teď si na ni občas vzpomenu :).
Takže - 
8/10
Matty :).

6 komentářů:

  1. Znám knížku a už se na ni hrozně těším! :)
    Pěkná recenze. ;)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Těš, těš, rozhodně stojí za přečtení!

      Vymazat
  2. Mne sa táto kniha neskutočne páčila :) Napísala si veľmi peknú recenziu :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji mnohokrát :)! Souhlasím :).

      Vymazat

Veškeré komentáře mi dělají obrovskou radost a snažím se na všechny odpovídat. :)