pondělí 6. ledna 2014

Recenze: Zlodějka knih - Markus Zusak

Anotace: Začínáme rokem 1939. Evropa je v pohybu. A smrt nikdy neměla víc práce. Liesel je malá dívka, která žije na malém městě se svými adoptivními rodiči, špatně spí, moc jí nejde čtení, hrává na ulici fotbal s kamarády odvedle. Mohlo by to být obyčejné dětství, kdyby to městečko neleželo uprostřed Německa. Liesel chodí do Hitlerjugend, zdravívá pravicí nepřítomného Führera a krade knihy. Jinak řečeno to obyčejné dětství není: promluví do něj bomby, neštěstí a smrt. Smrt ostatně v knize promlouvá pořád: co by to taky bylo za příběh, kdyby neměl vypravěčku? Nechte se zlákat jejím vyprávěním: účinkuje v něm to děvče, harmonikář, židovský boxer, Němci a zloději. Dozvíte se z něj, že i smrt má srdce.
Originální název: The Book Thief
Nakladatelství: Argo
Počet stran: 528

Jak jsem se ke knize dostala:
No, jednoduše - přinesl mi ji Ježíšek. Tedy na moje přání :). Vlastní příběh k téhle knížce zatím nemám. 

Něco málo o ději:
Děj začíná, cestou teprve devítileté Liesel do svého nového domova. Tady také poprvé potkává vypravěčku tohoto příběhu - totiž smrt. V průběhu knížky se potkají ještě párkrát a za těch několik okamžiků se sama smrt rozhodne vyprávět příběh založený na několika knihách, příběh o dětství jedné dívky, který nekončí příliš dobře. 
Ale nezačíná zas tak špatně. Liesel přijíždí do nového města, nové ulice - Himmelstrase. I přes nerudnou adoptivní mámu a některé sousedy se spřátelí se svým novým tátou, který ji přichází utěšovat, když se v noci probouzí z nočních můr. A najde si i jiné přátele, skupinu kluků, co s nimi chodí hrát kopanou a zvláště se spřátelí s Rudym Steinerem, který ji vlastně má taky moc rád. Jenom to dává najevo způsobem, jakým asi desetiletí dokážou projevit přátelství nebo lásku. Další útěchou jsou pro malou dívku také knihy. Když Liesel na počátku své zářné kariéry zlodějky knih sebere černou knihu ze sněhu, netuší ani, co to je za knihu. 
Liesel totiž neumí pořádně číst ani psát. A tak se s jejím novým tátou pravidelně uchylují do sklepa, kde se učí číst a správně psát slova. Společně se prokousávají knihami - jednou knihou, kterou ukradla a knihami, které dostala. A tohle je vlastně ještě začátek. A tak se v příběhu spolu s vypravěčkou prodíráme neklidným, válkou zastřeným, a přesto v mnoha ohledech radostným dětstvím Liesel Memingerové. 

Moje první dojmy z knihy:
Začátek Zlodějky knih je trochu zvláštní tím, že je tu několik úryvků až z pozdějších událostí v knížce, a tak mi to moc nedávalo smysl. Teď zpětně už to ale chápu, takže vlastně nic nemám ani proti začátku knihy :). Taky mi chvíli trvalo než jsem se sžila s úryvky vypravěčky, kterých je v knížce spousta, ale jsou to skvělá ozvláštnění celé knížky a vlastně mě moc bavily. Smrt jako taková je úplně skvělá vypravěčka a originální nápad a je milé, když si člověk může představovat smrt takovou, jaká je tady - milosrdnou, avšak nevyhnutelnou.

Moje konečné dojmy z knihy:
Ještě než jsem začínala tuhle knížku číst, tak jsem se bála, že mě to vůbec nebude bavit a byla to taky moje první kniha o druhé světové válce. Jenže tady je všechno podané pravdivě, a přesto s lehkostí, takže Zlodějku knih nakonec považuji za jednu z nejlepších knih, co jsem zatím četla :). Taky jsem v téhle knížce našla strašně moc krásných nebo poučných frází. A nebo situace, kde dítě vystihne nějakou situaci lépe než dospělý. A to se mi opravdu moc líbilo.
A taky jsem si uvědomila, že bych si měla knih mnohem víc vážit. Liesel jich měla snad za celý život jenom pár a její největší radost pocházela z toho, že si mohla přečíst o správném pohřbívání, protože to byla jediná kniha, kterou měla. No, řekněte, kdo by z toho v téhle době měl takovou radost ;D?
Taky se mi tahle recenze píše docela těžce, protože obsáhnout krásu Zlodějky knih v pár odstavcích nejde a já na to ani nemám "vyspělou mluvu" :). Tak doufám, že to alespoň trochu dává smysl.


Proč byste si měli tuhle knihu přečíst:
Protože je to moc krásný příběh, který se lehce čte, a nejde se od něj odpoutat. Taky je v něm hodně pravdy a je z něj jasné, že druhá světová válka nebyla opravdu růžová, a to už vůbec ne v Německu. A je moc milé přečíst si o dětství někoho, kdo miluje knihy ještě víc než vy. 
Moje hodnocení:
5 hvězdiček

No a u nás má 16. 1. v kině premiéru chystaný film a pokud byla pro vás moje recenze příliš chaotická, tak si pusťte trailer. Já bych na něj mohla koukat pořád dokola :).


Matty.

6 komentářů:

  1. Jsem ráda, že se ti kniha líbí. Já jí četla v létě a byla jsem z ní totálně vedle, a vlastně stále jsem. Na film se bohužel moc netěším, nelíbí se mi výběr herců a mám strach, že to nebude tak super jako kniha (jak už to tak bývá).

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já bych na ten film strašně moc chtěla jít, ale nemám, kdo by šel se mnou :/. Takže do kina nakonec stejně asi nepůjdu, ale herci se mi docela líbí :).
      Ale taky se bojím, že to nebude tak dobrý :/.

      Vymazat
  2. Jé, to je hezká recenze :) Já bych to ale číst nemohla, ani nevim proč :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuju, od tebe to obzvlášť potěší :D No, mně to k tobě taky moc nesedí, ale třeba si to jednou nakonec přečteš a bude se ti to líbit, co ty víš? :D

      Vymazat
  3. Áááá! Závist, taky chci tu knihu! Dej mi ji! :D
    Hrozně si ji chci přečíst, všichni o ní mluví a básní a já..já chci taky!
    Hrozně mě mrzí, že si tu knihu nestihnu přečíst ještě před tím, než bude film. Ale s tím už asi nic nenadělám. Achjo. Teď jsi čtenářsky a kulturně více vzdělaná než já. Četla si Zlodějku knih! :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Více čtenářsky a kulturně vzdělaná, cha! To určitě :D. Myslím, že to je jedna z knih, který opravdu stojí za to si je koupit, i když já kdybych ji nedostala k Vánocům, tak si ji přečtu asi až v dubnu na narozeniny, protože knížky moc nekupuju (jenom ty ve slevě...) :D.

      Vymazat

Veškeré komentáře mi dělají obrovskou radost a snažím se na všechny odpovídat. :)