sobota 28. prosince 2013

Jak je důležité míti Filipa - recenze

Jak je důležité míti Filipa - Oscar Wilde

Přicházím asi s poměrně nečekanou recenzí na jednu klasiku. Ani nevím, co mě to popadlo, napsat recenzi na Jak je důležité míti Filipa teď, když jsem tuhle knížečku přečetla někdy v půlce listopadu.
Ale snad to nevadí :).
Jak jsem se ke knize dostala:
Tuhle knížku četla nejdříve moje kamarádka, která má v-blízké-době-maturující sestru, a když byli o prázdninách na jachtě, tak už neměla, co číst. Tudíž padla její volba na nějakou tu povinnou četbu její sestry. Zda ochotně nebo z nouze nevím :). Ale když jsme se po prázdninách zase všichni sešli v našem vzdělávacím institutu, došla řeč i na knihy - obzvláště povinnou četbu. A protože již zmíněná kamarádka byla z nás všech v tomto směru průkopník, byla jsem zvědavá na její postřehy. No, z počátku jsem moc nevěřila, že by povinná četba mohla někoho takhle bavit, protože to je přeci jen "povinná četba", ale po třech měsících jsem si knihu taky půjčila a nelituji toho.
Něco málo o ději:
Děj v téhle knížce je nesmírně těžké popsat, navzdory tomu, že nemá ani sto stran. Hlavními postavami jsou Jack a Algernon. Jack se v Londýně vydává za Filipa a pod tímto jménem také požádá o ruku Gvendolínu - Algernonovu sestřenici, která radostně souhlasí. Její matka je ale poněkud odlišného názoru.
Zatímco na venkově, kde má Jack svou schovanku Cecílii, se před ní chová jako spořádaný muž, který musí jezdit do Londýna řešit problémy svého mladého bratra - průšviháře Filipa.
Jack/Filip má tedy dvojí život - na venkově spořádaný Jack a v Londýně společenský Filip.
Mezitím ale na jeho tajemství přichází Algernon, který má ale také vymyšleného přítele Bunburyho, který je stále nemocný a Algernon  používá výpravy za ním, jako výmluvu, aby nemusel na srazy rodiny, nebo večírky, na které nechce.
Algernon se tedy dozví o Jackově schovance Cecílii a vypraví se za ní na venkov, kde předstírá, že je Jackův zhýralý bratr Filip a chce ji též požádat o ruku.
Situace se zamotává, když se na venkov vypraví také Jack, kde oznámí, že jeho bratr Filip zemřel a sám se chce nechat pokřtít na Filipa, aby si mohl i přesto Gvendolínu vzít. Na venkově ale potkává Algernona a když přijíždí i Gvendolína, vše se začne odhalovat.
Moje první dojmy z knihy:
Moc si už nepamatuji, co jsem si o knize myslela bezprostředně po přečtení, ale vím, že mě to strašně bavilo. Není to dlouhé čtení a vzhledem k tomu, že je to vlastně přepis divadelní hry, jsou tu pouze dialogy a téměř v každém z nich je něco vtipného nebo moudrého. Ty nejvtipnější pasáže jsem si četla neustále dokola a kroutila hlavou nad tím jako někdo může napsat zároveň Obraz Doriana Graye a Jak je důležité míti Filipa.
Moje konečné dojmy z knihy:
Jsem strašně ráda, že jsem čtení povinné četby odstartovala něčím takovým, jako je Jak je důležité míti Filipa, protože mi povinná četba díky tomu nepřipadá jako příšernost plná starověkých slov :D. Jenom lituji toho, že to není delší, i když konec je skvělý a pokračování by k tomu prostě nešlo. A vůbec - kdo kdy viděl pokračování klasiky?
Proč byste si měli tuhle knihu přečíst:
Protože to není moc dlouhé a přitom je to úžasně vtipné a bude se vám to hodit do povinné četby. A jestli někdo právě louská povinnou četbu a váhá u téhle knížky, tak to doporučuji jako vsuvku mezi Annou Kareninou, nebo čímkoli, co mě vcelku děsí svým počtem stran :D.
Moje hodnocení:
5 hvězdiček

9 komentářů:

  1. Povinná četba mi vždycky připadala jako zlo, ale když se na to teď dívám, tak bych dokázala vybrat spoustu super knížek, které se dají číst a jsou skvělé. Jak je důležité míti Filipa si určitě také přečtu, protože jak říkáš, není to dlouhé a jestli se mi to nebude líbit, tak tím moc času nezabiju :D
    A Anna Karenina je skvělá! :)

    OdpovědětVymazat
  2. Jojo, přečti :). S tou Annou Kareninou moc nevím - mám ji doma a zkoušela jsem začátek a nějak mě to nebavilo, ale to už je dlouho, tak to teď asi zkusím znovu, když říkáš, že je skvělá :).

    OdpovědětVymazat
  3. Ách, na tuhle knihu mám vtipné vzpomínky. Když jsme se o ní učili ve škole, tak jsem měla číst nějaký úryvek a zrovna tam bylo, jak někdo volal na Filipa "Filipe, Filipe.." a já měla v té době kamaráda Filipa, takže se všichni ze třídy okamžitě začali hrozně smát. Bylo to trochu trapné. :D
    Jinak hezká recenze :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji :). Jo, to znám - někdy v říjnu jsme ve škole četli Ze života hmyzu a já četla chrobačku, co si válí kuličku hnoje, tam jsou věci jako "Naše kulička! Naše zlato! Naše skvostné hovínko!", to jsem to skoro ani nebyla schopná přečíst :D.

      Vymazat
  4. Strašně mě štve, že tahle knížka ani Anna Karenina prostě v naší povinný četbě není. Nechápu, proč to má každá škola jinak a já pak akorát závidím a přemýšlím, co sakra z toho našeho seznamu budu číst :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já má právě na tu povinnou literaturu štěstí - sice tam nemáme věci jako Harryho Pottera, ale dají se tam najít pěkné věci :).
      A co tam vlastně teda máte vy? :D

      Vymazat
    2. Věci jako Labyrint světa a ráj srdce, Ohlas písní českých, Odysseia, Alkoholy, Jeden den Ivana Děnisoviče..
      Prostě nic do čeho by se mi chtělo :D
      Dá se tam samozřejmě i něco vybrat (Na západní frontě klid, Farma zvířat), ale 20 knih, ze kterých bych byla nadšená tam nenajdu :D

      Vymazat
    3. Tak to ti vůbec nezávidím, my mít tam takovýhle věci, jdu se někam zakopat s tím, že asi neodmaturuju :D.

      Vymazat
    4. Taky občas ten pocit mám :D

      Vymazat

Veškeré komentáře mi dělají obrovskou radost a snažím se na všechny odpovídat. :)