středa 26. června 2013

26.6.2013 - Báseň

Dneska jsem si položila otázku: Proč mám vlastně blog?? Nikdy nepíšu o ničem konkrétním, celej tenhle blog není o ničem konkrétním a nikdo ho nečte, tak proč? Nabízí se jednoduchá odpověď - baví mě psát. No jo, ale to si můžu psát deník, nebo psát povídky a vyšlo by to nastejno, tak proč?? No já nevím, možná proto, že je tu pořád naděje, že někdo omylem najde tenhle blog a bude se mu líbít a nebo, že se mi líp píše když to píšu "někomu". Célé to ale samozřejmě nezastírá to, že mám blog hlavně ze svého sobectví, ale to je asi jasné, no a abych ukončila toto rádoby filosofické okénko (a aby tenhle blog nebyl jen o ničem), přidám zase jednu básničku z mojí tvorby (prosím nesmějte mi tolik...):

Myslím

Na tisíc věcí
a při tom na nic,
na spoustu lidí,
a stejně nejvíc,
motá mi hlavu 
jen jeden člověk.
Kniha se píše,
stačí jen příběh.

Láska ta láska,
motá mi hlavu,
záchranný člun prosím,
zase v tom plavu.
V severním moři, 
na jihu Země,
kde lesy hoří,
ale jen ve mně.

Hoď mi, prosím tě,
záchrannou vestu,
ačkoli vím, 
že na tuhle cestu,
vydá se každý,
za cenu všeho.
Chyby pak splácet,
dá se jen něhou.

P.S.: Stejně je to blbost - kdo by házel záchrannou vestu?!? :D

2 komentáře:

  1. Náhodou, mě se tu líbí :-) a máš dobrou tvorbu

    OdpovědětVymazat
  2. Děkuju, potěšilo mě, že to vůbec někdo četl :)

    OdpovědětVymazat

Veškeré komentáře mi dělají obrovskou radost a snažím se na všechny odpovídat. :)