sobota 4. března 2017

52doodles #2

Ahoj!
Stačilo pár dnů a je tu jaro. Musím uznat, že se mi to vlastně zatím celkem líbí. Tedy, abych to uvedla na pravoiu míru, snažím se, aby se mi to líbilo a ono to zatím není zas tak těžké. :) Jenom mám menší problém s kombinováním oblečení, nějak si s tím teď nevím rady. Ještě kabát? Už polobotky? Je vůbec ještě vhodné nosit svetry? (Ty s norskými vzory asi už ne, že?)
Ale zpět k tématu. Dnes je čtvrtého března, a tak už je načase zveřejnit můj druhý příspěvěk do kreslířské výzvy od Iris. A bude to zajímavé, protože jsem jednou podváděla a jednou asi nějak vypustila týden. Neboco. :)

Docela dlouho se mi doma válel tento notes z Ikey. Dostala jsem jej darem a nechtěla ho zničit nějakým nepovedeným pokusem o kreativní vybití (na to mám Všehoblok). Teď se pro něj naskytlo využití. :)

sobota 11. února 2017

Drážďany za vysvědčení

Ahoj,
minulý pátek byly pololetní prázdniny a byť to vlastně prázdniny vůbec nejsou, rozhodly jsme se s Andulkou, že je strávíme v takovém prázdninovém cestovacím duchu.
Naše kamarádka, Niky, před pár týdny zjistila, že Eurolines mají zrovna akci 1+1zdarma na cestování do určitých destinací a rozhodla se, že toho s jejím bráchou využijí. S Andulkou nás to také lákalo, ale chvíli jsme se nějak neměly k tomu vymyslet, kam, kdy a za jakým účelem vyrazit. Nakonec jsme se asi týden předem rozhodly, že se podíváme na jeden den do Drážďan, vlastně poprvé úplně samy.

 

neděle 5. února 2017

52 doodles #1

Ahoj.
Možná jste si všimli (a možná ne, koho by to bavilo sledovat), že mám takový menší blogerský zásek. Pokud mám být upřímná, začalo to už koncem loňského roku, ačkoliv se mi nakonec docela i povedlo jej smysluplně tady na blogu zakončit. Pak ale přišel leden, a přesto že se vůbec nic zásadního v mém životě nezměnilo, přišla spousta věcí a událostí, které podstatně ovlivnily můj vztah k blogu. Dalo by se říct, že mě vlastně odtud odklánějí. Nejde o nic veledůležitého a o to víc je mi to líto, protože si uvědomuji, že můj blog už zdaleka není esenciální pro mou existenci, jako býval dřív.
Pořád nevím, jestli se mi tohle chce s vámi sdílet, protože to zní, jako bych něco oficiálně končila a dává mi to výmluvu, proč nepsat další články. A to nechci. Blog byl a je dlouho součástí toho, co jsem a co dělám a já nerada ukončuji dobré věci.
A co dál?
Naopak. chtěla bych chytnout další vlnu a najít v sobě věty, které chtějí ven samy od sebe a ne abych je ze sebe takhle vykašlávala. Chtěla bych se do psaní ponořit a blogovat úplně o všem, co mě baví bez potřeby sama sobě ospravedlnit každé slovo a taky bych chtěla nebýt zastrašená každým dalším článkem od skvělých autorů, kterým já nikdy nebudu. Chtěla bych věřit tomu, že nejsem jenom bezvýznamná výplň sítě. Ale možná k tomu budu potřebovat čas a možná se mi to taky vůbec nepovede a Spící liška upadne v zapomnění. Tak vám to jenom píšu, kdyby se to náhodou stalo.
Uznávám, že tohle asi nebyl úplně nejlepší začátek, ale jak jsem to všechno sepsala, nezní to už tolik nevyhnutelně a jak mi pod prsty zase prochází písmenka, začínám si to i užívat.

Nicméně. Tento článek se měl týkat (a doufám, že se ještě bude týkat) něčeho úplně jiného. Pro tento rok totiž Iris z Kosatce vymyslela výzvu 52 doodles a a tu si já nenechám ujít. Kreslící a malířské výzvy mě moc baví, pár už jsem se i účastnila (pravda, ne všechny dokončila) a i na tuto se moc těším. Pravidla jsou jednoduchá. Cílem je nakreslit/namalovat/vytvořit každý týden tohoto roku jeden obrázek, který bude těch uplynulých sedm dní znázorňovat. Tedy vlastně je ani znázorňovat nemusí, pokud to správně chápu, jde jen o to, že něco vytvoříte. Tento koncept se mi moc zamlouvá, jelikož budu mít (doufám) na konci roku 52 obrázků, které budou ukazovat, jak jsem se měla. No a taky mě to každý týden dokope k malování, i kdyby jenom nějaké prkotinky a odvede tak mou pozornost od sociálních médií k nějaké více hmotné zábavě. :)


Jelikož jsem většinu mého plnění předchozích výzev ukazovala hlavně na Instagramu, rozhodla jsem se, že to tentokrát pojmu trochu jinak, i když je možné, že některé části výzvy se na mém Insta účtu také objeví. Chtěla jsem ovšem mít zbytek někde pěkně ucelený a vybrala si blog jako místo, kde výtvory sdílet. To je taky jeden z důvodů, proč si myslím, že Spící liška ještě nečelí úplnému zániku. Věřím, že jeden článek o 52 doodles měsíčně ji naživu udrží a kdo ví, snad se přidá i něco navíc.
 A teď už mi nezbývá, než vám ukázat, jak jsem se měla v lednu. :)

úterý 10. ledna 2017

Týnecké zimní divnokrásy

Ahoj :)
V předchozím článku jsem vám slíbila nějaké další fotografie. Ty, které se vám dneska chystám ukázat, jsem pořídila ještě v minulém roce, v jednom z posledních prosincových dní, když ke mně na foto návštěvu přijela Týnka a dělala mi společnost. :)


sobota 31. prosince 2016

Když se ohlédneme

Ahojky,
je poslední den tohoto roku a ten si myslím trochu toho bilancování zaslouží. Letos v lednu jsem se zapsala k plnění (S)nové výzvy. Jak to s ní u mě dopadlo asi většina z vás podle článků ví - žádná sláva to nebyla. Nicméně již na začátku jsem zmiňovala, že hlavně dva konkrétní úkoly bych splnit opravdu chtěla. Jedním z nich byla fotografie.

Měla jsem vícero nápadů, jak zadání splnit. Nejprve jsem chtěla na motivy tématu Pohled vzhůru fotit v průběhu roku zespoda koruny stromů, nicméně to jsem nedovedla zrealizovat. Poté jsem ve stejném duchu chtěla využít tématu Když se ohlédneme. Přišlo mi, že občas fotit, co je zrovna za námi by nebylo špatné. Postupem času jsem ale došla k tomu, že by to mohlo někoho vyděsit a také, že na to nejspíš nemám dost kuráže.

Nakonec ale přišel prosinec a konečně dnešní den a já si uvědomila, že tímto článkem se můžu ohlédnout za letošním rokem a s úctou se s ním rozloučit. Protože ať si kdo říká, co chce, mně tento rok nepřišel nějak výrazně horší, než ty uplynulé. Naopak, co se mého osobního života týče, rok 2016 byl moc pěkný. Povedlo se mi navštívit hned čtyři země, do kterých jsem se chtěla podívat, hodně jsem malovala, hodně zpívala ve sboru, v létě byla s Týnkou na brigádě. Cyklistická dovolená byla překrásná a ani nebylo takové horko, zúčastnila jsem se celkem asi čtyř kreativních výzev, z čehož dvě jsem úplně dokončila a pouze jednu včas, povedlo se mi přečíst více než padesát knih a fotek mám za celý rok snad více, než za celý zbytek mého života.

 No a ty vybrané, možná ne nejlepší, ale ty, které mi letošní rok připomínají nejvíc, uvidíte ještě jednou, v tomto článku. :)

úterý 27. prosince 2016

Vánoční krásy z Vídně

Ahoj!
Doufám, že si užíváte krásné a hlavně klidné Vánoce. :)
U nás je letos trochu hukot, jelikož kvůli nepředvídaným okolnostem téměř pendlujeme mezi domovem a Příbramí, nicméně i tak jsem ráda, že pro jednou nemusím řešit věci do školy a udělat si čas na čtení knížky.
Vánoční atmosféra je na tom úplně nejlepší. Naposledy jsem psala, že mi trochu schází, ale to se změnilo, když jsem s Andulkou vyrazila poslední sobotu před Vánoci do Vídně. Naskytla se nám možnost jet na celodenní výlet s cizí školou, tak proč toho nevyužít. :)


neděle 11. prosince 2016

Tisíce odlesků

Jako hejno ptáků
mířících k obloze.
Pohled dolů.
Chvíle ticha.

Černobílé myšlenky ubližují,
jako když se zlomí křídlo.
Zabraňují.
Pohybu.

Zpomal.